Lze ušlý zisk počítat podle daňových předpisů?
02.05.2007
Na otázku, zda ušlý zisk jako formu náhrady škody podle obchodního zákoníku lze počítat podle předpisů o dani z příjmů, odpověděl Nejvyšší soud ČR záporně.
Šlo o v praxi vcelku běžný případ, kdy zhotovitel stavby (zde čerpací stanice) předal tuto stavbu objednateli (investorovi) s několikadenním zpožděním oproti smluvně dohodnutým podmínkám. Investorovi v důsledku toho ušel zisk, kterého by dosáhl, kdyby byl mohl zahájit provoz v souladu s nasmlouvaným termínem předání. Otázkou, kterou soudy řešily, bylo, jak tento ušlý zisk na straně objednatele vypočítat.
Vrchní soud v Praze, který se věcí zabýval v odvolacím řízení, vyšel z daňových údajů finančního úřadu za předchozí daňové období a podle nich propočetl denní průměr ušlého zisku a tuto částku za každý den prodlení objednateli stavby přiznal. Objednatel však podal dovolání, v němž namítal, že takovýto výpočet je nesprávný, neboť snižuje ušlý zisk o daň z příjmu. Takovýto výpočet pro účely daňové není ušlým ziskem podle předpisů obchodního zákoníku, objednatel stavby je tím finančně poškozen.
Ušlý zisk podle § 379 obchodního zákoníku, to jest očekávané rozmnožení majetkových hodnot, o které poškozený přišel tím, že smluvní partner nedodržel termín předání díla, je zcela jinou ekonomickou a právní kategorií než čistý zisk dle daňových předpisů. Jde o průměrné tržby na čerpací stanici dosahované po odpočtu nákladů na tyto tržby tj. zejména výdajů na nakupované pohonné hmoty. Není žádný důvod pro to, aby tato částka se snižovala o vyměřenou daň. Tím by byl škůdce bezdůvodně zvýhodňován, protože o to by platil méně. Poškozený by naopak byl dál poškozen, protože takto snížená částka je jeho příjmem, který musí znovu zdanit. Ten kdo škodu způsobil navíc může snižovat daňový zisk dalšími investicemi anebo daňovými rezervami, které zásadním způsobem ovlivňují výši čistého zisku.
Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací v rozsudku sp. zn. 32 Odo 271/2005 ze dne 21. března 2007 tomuto názoru přitakal. Zdůraznil, že ušlý zisk je majetkovou újmou, spočívající v tom, že u poškozeného nedojde v důsledku škodné události k rozmnožení majetkových hodnot, ač se to dalo při normálním běhu věcí předpokládat (R 55/1977). Při posuzování výše ušlého zisku nelze vycházet z čistého zisku podle daňových předpisů, protože jde o zcela jinou ekonomickou a právní kategorii.
Na závěr zbývá poznamenat že týž závěr je použitelný i v oblasti občanskoprávní (§ 442 občanského zákoníku).
Autor: JUDr. Jiří Štancl