Ještě ke smluvní pokutě
29.06.2007
Smluvní pokuta je jenom zdánlivě bezproblémový právní institut. Vedle případné moderace její výše, zmíněné v článku z 10.6.2007, se v právní praxi objevují další komplikace.
Základní ustanovení o smluvní pokutě (§544 o.z.) stanoví povinnost ji sjednat za porušení právní povinnosti. Zdánlivě samozřejmá věc, nezřídka je ale ujednání o smluvní pokutě neplatné právě pro rozpor s tímto ustanovením (tato chyba se objevuje i ve smluvních podmínkách velkých společností, např. leasingovek).
Smluvní pokuta musí být sjednána jako sankce za porušení dlužníkovy povinnosti (např. nezaplatil včas -> je povinen zaplatit smluvní pokutu). Pokud je sjednána jako sankce za výkon práva (např. nezaplatil včas -> věřitel má právo odstoupit od smlouvy -> pokud odstoupí, má právo na smluvní pokutu), je neplatná.
V poslední době jsem se opakovaně setkal s názorem, že tato konstrukce platí pouze v občanskoprávním vztahu, nikoliv ve vztazích obchodních. Soudci argumentují §302 obch.z., podle kterého se odstoupení od smlouvy nedotýká nároku na zaplacení smluvní pokuty. S tímto závěrem nemohu souhlasit, neboť zaměňuje dva právní problémy.
Obecně řečeno nelze smluvní pokutu, byť platně sjednanou, požadovat, pokud došlo k odstoupení od smlouvy. Vyplývá to z principu akcesority zajištění hlavního závazku. Obchodní zákoník tuto možnost právě svým speciálním ustanovením (§302) stranám dává. Poměrně logicky i vzhledem k účinkům odstoupení v obchodně právních vztazích (ex-nunc). V tomto směru je rozlišování právního režimu ve kterém byla smluvní pokuta sjednána zcela na místě. Elementární podmínkou těchto úvah je ale smluvní pokuta sjednaná platně.
K posouzení platnosti sjednání smluvní pokuty §302 vůbec vztah nemá, a protože obchodní zákoník speciální ustanovení ohledně sjednávání smluvní pokuty neobsahuje, posuzuje se platnost ujednání výhradně ve smyslu §544 o.z. Pokud je ujednání o smluvní pokutě s ním v rozporu, je neplatné bez ohledu na právní režim, kterým se smlouva řídí.
Účinky smluvní pokuty se proto posuzují ve dvou krocích. Zda je platně sjednaná dle §544, a pokud ano, zda při odstoupení od smlouvy se jí oprávněná strana domůže. Při rozporu s §544 o.z. je neplatná od počátku v obou právních režimech. Pokud je sjednaná platně, a posléze došlo k odstoupení od smlouvy, je v občanskoprávních vztazích neplatná od počátku (ex-tunc) v důsledku právní fikce, v obchodně právních vztazích platná a účinná.
Jenom pro zajímavost dodávám, že v současnosti se směrem k trvající platnosti ujednání o smluvní pokutě v případě odstoupení posouvá i judikatura občanskoprávní. V budoucnu se možná v tomto smyslu právní režim smluvní pokuty při odstoupení od smlouvy sjednotí. V článku naznačený problém však zůstane aktuální i nadále.
Autor: Mgr. Jiří Štancl ml.