Právo kontra zákon a Křišťálová noc
07.11.2007
Jde o téma dvojnásobně aktuální: za dva dny vzpomeneme výročí pogromu na židovské obyvatelstvo, zorganizovaného nacisty. A před dvěma dny rozhodl Nejvyšší správní soud přelomovým rozsudkem o osudu pochodu neonacistů Prahou ve výroční den tohoto pogromu.
Nejvyšší správní soud rozhodl v pondělí 5.11.2007 rozsudkem sp. zn. 8 As 51/2007 ve věci svolavatele pochodu proti pražskému Magistrátu v několika ohledech pozoruhodně. Popis skutkové situace tady neuvádím, je obsažen na tomto webu v jiném článku. Inspirativní je jak vlastní rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, tak jeho činnost vůbec.
Pokud jde o způsob argumentace, NSS v této kauze především odmítl formalistický přístup nižšího soudu. Při rozhodování se nelze opírat pouze o normy zákonné, říká NSS, nýbrž je třeba poměřovat je normami ústavního a mezinárodního práva a základními právními principy. Přitakal tak rozhodnutí IV. ÚS 23/2005, v němž Ústavní soud zdůraznil rozdíl mezi vládou práva jakožto oblastí společně sdílených hodnot a vládou zákona, jakožto nežádoucí formalizovanou aplikaci pouhých zákonů.
Český shromažďovací zákon zajišťuje každému právo na shromažďování velmi liberálně. Toto právo, dovozuje NSS, musí zůstat dostatečně široké, aby se jeho omezením nevytěsnily na okraj menšinové skupiny. Na druhé straně však musí být respektovány základní hodnoty demokratické společnosti, k nimž patří ohled k právům druhých při výkonu vlastnich práv. Je neudržitelný názor nižšího soudu, pokračuje NSS, že totiž správní orgán, posuzující ohlášené shromáždění, musí vycházet jen z oznámeného účelu. Ten může skrývat jiný záměr než deklarovaný, pro který v tomto případě svědčí načasování (výroční den pogromu na židovské obyvatelstvo)), místo (židovské Staré město), jakož i fakt, že shromáždění je svoláno na sobotu, kdy židé se shromažďují k modlitbám v syngogách. Tato zjištění postačují k tomu, aby takové shromáždění bylo zakázáno.
Ještě pozoruhodnější se mi jeví procesní přístup soudu: především NSS se neomezil jen na odůvodnění, nezbytné pro samotný výrok rozsudku. K tomu bývalo stačilo konstatovat, že svolavatel, Mladí národní demokraté, za něž jednal E. Sedláček, v době ohlášení akce správnímu orgánu ještě neexistovali, nemohli tudíž žádnou akci relevantně oznámit. NSS však, nad rámec nutného odůvodnění vyložil zřetelně svůj hodnotový názor na věc (viz výše).
Obdivuhodná je rychlost, s jakou NSS rozhodl (týden), avizovaná už v tiskové zprávě z 26.10.2007, která byla nepřeslechnutelným apelem vůči nižsímu soudu. Rychlost rozhodnutí je o to markantnější, že v den kdy rozhodl, vypracoval soud rozsudek také písemně, umístil jej na své webové stránky a týž den přidal i shrnující tiskovou zprávu. V našich poměrech věc nevídaná.
Za zmínku stojí také to, že NSS komunikoval s účastníky elektronicky se zaručeným podpisem, což bylo předpokladem rychlého rozhodnutí.
Dokončení zítra
Autor: JUDr. Jiří Štancl