Právo kontra zákon - Nejvyšší správní soud
08.11.2007
Včera jsem zmínil rozsudek Nejvyššího správního soudu. Dnes se zmíním o Nejvyšším správním soudu samotném.
Nejvyšší správní soud, který svou činnost zahájil 1.1.2003, se liší od ostatních národních soudů v několika ohledech:
většina jeho soudců začala soudit až po roce 1990 a v r. 2003 přišli do nově začínající instituce, neovlivněné zaběhlo rutinou, která na jiných místech justice tak dobře kvete pod ochranou služební definitivy. Jen část z jeho soudců se rekrutuje z řad justice. Další část přišla z akademické obce, někteří z oblasti komerční. V tom s tímto soudem snese srovnání jen Ústavní soud, na rozdíl od něj však má NSS tu ohromnou přednost, že v něm nepůsobí politici. (Jediný takový případ se podařilo vedení soudu tiše a efektivně vyřešit).
Asistenti soudců jsou nápadití, často vzdělaní na zahraničních universitách, někteří z nich jsou autory našeho patrně nejlepší právnického blogu - Jiné právo.
Pozoruhodná je otevřenost NSS - nedovedu si zatím příliš představit, že by bylo možno se sejít se soudci například Nejvyššího soudu a vést otevřenou diskusi k právní problematice. Takové debaty pro právnickou veřejnost (např. před několika měsíci pro advokáty a daňové poradce) organizuje právě Nejvyšší správní soud.
NSS se neproslavil ani válkou s Ústavním soudem, ani napjatou a rozkývanou personální situací. Jeho předseda se sympaticky distancoval od nářků na nedostatek peněz a lidí, kterými nás štědře zahrnují soudní funkcionáři odshora dolů.
Sečteno a podtrženo - Nejvyšší správní soud vytváří svou činností tolik žádoucí tlak na novou podobu české justice. Nepochybuji o tom, že tento tlak bude přinášet poznenáhlu a vytrvale výsledky.
Autor: JUDr. Jiří Štancl