Jak by měl vypadat moderní rodinný dům?
24.09.2007
Několik známých se v poslední době vrhlo do stavby rodinného sídla. Začalo to zasněným pohledem, výlety na nejrůznější zapadlá pole (rozuměj stavební parcely), pokračuje studiem výhod různých typů izolací, a čím to skončí, nikdo netuší. Pokusím se přiblížit požadavky, které by podle mého názoru měl ideální rodinný dům splňovat. Hned na začátku upozorňuji, že se stavbou domu nemám zkušenosti a mé nápady tedy nejsou prověřeny praxí.
Východiskem všech mých úvah je funkce domu, tzn. sídla rodiny po dobu několika generací. Již tato funkce (velmi, možná až naivně, ambiciózní) s sebou přináší dvě základní úvahové linie.
Dům musí umožnit bydlení celé rodině, tzn. dětem, dospělým, starým lidem, zvířatům a bůhví čemu ještě, a to nejen dnes, ale i za dvacet, padesát, možná sto let. Nejde o trvanlivost, ale potenciál domu vypořádat se s maximem obtíží, které může budoucnost přinést. Touto otázkou se dnes systematicky zřejmě nezabývá nikdo, a její řešení leží na bedrech každého stavebníka, byť ji mají v popisu práce architekti.
Jádro problému tkví v otázce "Co nám budoucnost přinese?", což pochopitelně nikdo netuší. Opřít se můžeme jedině o historii. Zvažovat musíme pravidelně se opakující události, cenové, demografické i ekologické trendy, a spoustu dalšího.
Zásadní při plánování stavby domu jsou následující skutečnosti:
- velikost zeměkoule zůstává konstantní za stálého růstu počtu obyvatel a jejich bohatství,
- podnebné podmínky se polarizují, krajina zadržuje stále méně vody, je riziko, že rozsáhlé oblasti (centrální Afrika, části Asie) mohou být v budoucnu neobyvatelné,
- bohatství Evropy je schopno uživit výrazně větší počet obyvatel, než ji v současnosti obývá,
- Evropa je pevninsky spojená s Afrikou i Asií,
- lidstvo je stále závislejší na vzdálených zdrojích (potraviny, energie) a často není schopno dosáhnout lokální soběstačnosti,
- žádné století v historii lidstva se neobešlo bez ničivých válek,
- evropské obyvatelstvo je stále pohodlnější, méně schopné vypořádat se s existenčními obtížemi,
- cena energií je zcela nepředvídatelná.
Zdá se vám, že se ztrácí souvislost s funkcí rodinného domu? V současnosti určitě, ale lze to tvrdit i do budoucna?
Ze všech výše nastíněných trendů lze dovodit, že v budoucnu nás čeká méně místa pro jednotlivce, méně půdy pro zajištění výživy lidstva, zvýšení sociálního pnutí (tím výrazněji, čím lépe bude ve vyspělých státech a hůře v rozvojových - sociálně či podnebím), a menší možnost zlepšení své situaci penězi (s výjimkou extrémně bohatých lidí).
Tato rizika by přemýšlivý stavebník měl zvažovat, a stavět svůj dům, aby v případě nepříznivého vývoje zajistil základní životní prostor pro vlastní rodinu.
Důsledky pro stavbu rodinného domu jsou následující:
Pozemek by měl být větší, než očekáváte že využijete. Při rostoucích cenám půdy je pravděpodobné, že jednou vymezený pozemek již ve vzdálenější budoucnosti nezvětšíte. V Holandsku se cena obyčejné zemědělské půda blíží k milionu korun za hektar. Klesat nebude. Obdobná situace, byť v menším, je u nás. Známý, který bydlí v novém domku v příměstském satelitu by rád od sousedů odkoupil pár desítek metrů pozemku a rozšířil si zahradu. Nepřesvědčil je ani, na lokální poměry astronomickou, cenou 5.000,- Kč za metr čtvereční. Kdyby byl předvídavější, koupil za stejnou cenu před pár lety sousední pozemek celý.
Dům by měl stát ve starší zástavbě s ustálenými sousedskými vztahy. Suburbia naplánovaná a postavená v průběhu několika let mají potenciál být sociálně nestabilní (obyvatelé ze stejné sociální vrstvy, uměle spojení svým sousedstvím).
Dům by neměl být nápadný, měl by do krajiny zapadnout. V jeho blízkosti by měl být dostatek podzemní vody. Nesmí být v blízkosti větších vodních toků.
Dům by měl být v Čechách. Zdá se to samozřejmé, kdyby se stále neobjevovaly případy lidí, kteří si koupí nemovitost u moře na druhém konci světa, kterou po krátké době rozčarováni prodávají, neboť zjistí, že bez znalosti místních podmínek nejsou schopni péči o dům zvládnout, a třeba bez trvalé ochranky (dražší než vlastní nemovitost) z domu za rok nezbude ani hromádka cihel.
Dům by měl být maximálně nezávislý na vnějších energiích. Technickým vrcholem současného stavebnictví jsou pasivní domy. V Rakousku relativně běžné, u nás zatím naprosto výjimečné. Přemýšlet dnes, zda k vytápění využít tepelné čerpadlo je naprostý anachronismus. Postavte pasivní dům s nadměrnou izolací a tu špetku energie, kterou bude potřebovat, dodejte elektřinou. Ani "drahá energie" vás nezruinuje, když jí stačí pár kilowatt.
Dům postavte přiměřeně bytelný. Kamenný hrad postrádá smysl, ale u moderních plynosilikátů hrozí, že až se o zeď opřete, čeká vás nová stavba. Kombinujte materiály. Když si nebudete vědět rady, cihla je jistota prověřená staletími.
Dům podsklepte. Je to drahé, ale praktické a bytelné.
Dům postavte co nejmenší v rámci předpokládaného využití. Zrušte všechny výklenky, arkýře, lucerničky a zbytečné rohy. Sklidíte méně obdivných pohledů sousedů, ale zvýšíte odolnost domu, a ušetříte při stavbě i platbách za energie.
Domníváte se, že výše napsané postrádá logiku? Zapomeňte na reklamy developerů a stavte jako stavěly generace lidí před Vámi. Vyplatí se to.
Jiří Štancl ml.
P.S. A prosba na závěr. Pokud nejste členem reprezentačního družstva v plavání, nestavte si na zahradě bazén :-).
Komentáře
Jarmila Rojková (22.05.2008 17:24:55)Děkuji, něco podobného jsem praávě potřebovala slyšet. Uvažujeme o stavbě domu a vychází nám kvádr se stanovou střechou a podsklepený, vypadá to divně, ale zdá se nám to jako nejrozumnější řešení.
evžen vávra (18.04.2011 15:50:08)
ano, ano...jako by jste mi mluvil ze srdce.je to tak a je smutné, tedy podle mého subjektivního názoru, že většina domu dnes jaksi zapomíná na pravidla účelnosti.