Radar v Brdech - ano či ne?
14.10.2007
Umístění amerického radaru v Brdech, v okresu Příbram, je jedním z horkých témat. Uvážíme-li, že z Klatov tam dojedeme zhruba za hodinu autem, je to téma pro nás vysoce aktuální.
Prolog
Když se v Čechách začlo o této možnosti mluvit, byl jsem pro. Musíme se bránit, terorismus je akutní hrozbou, do rukou teroristů anebo jim podobným režimům se zbraně - balistické rakety - mohou dostat nebo dokonce už dostaly. A kdoví jak se zachová Rusko - NATO a EU jsou mu už teď solí v očích. Tohle přesvědčení mi zůstalo delší dobu. Postupně ale začalo dostávat trhliny.
Některá fakta
Řekněme si k němu některá fakta, která lze vyčíst ze stránek www. radarbrdy.cz, placených vládou: (viz poznámku níže J.Š.)
balistické střely mají dolet méně než 1.000 až 10.000 km. Bude-li taková nepřátelská raketa vypálena, je možné ji zničit buď hned po startu (to zatím ještě nefunguje), nebo ve střední fázi letu (na tom pracují jak USA tak NATO) anebo v konečné fázi, před dopadem. To již Američané umí, a o to u nás jde. Taková raketa z Asie poleti na svůj evropský či americký cíl zhruba 15 minut, za tu dobu ji musí radar zachytit a lokalizovat, pak musí být zachycený cíl vyhodnocen jako nepřátelská raketa. Pak někdo v USA zavelí, jiný stiskne knoflík k aktivaci obranné střely. Ta vylétne třeba z Polska a svojí 70 kilovou nejadernou hlavicí trefí raketu, která se rozlétne na střepy. Část jich shoří v atmosféře, část se rozprskne na zem. Když vše takhle dobře dopadne, v Klatovech uslyšíme možná poplašný signál a pak se na chvíli schováme, než to nad námi a kolem nás přestane padat z nebe.Otazník první - je nejvhodnější právě střední Evropa?
Otazníkem je, zda právě střední Evropa je nejlepším místem k zachycení a likvidaci rakety vypálené dejme tomu z Íránu. Z mapového nákresu, grafického znázornění likvidace střely a vysvětlení v Britských listech vyplývá opak. Česká vládní kampaň proti tomuto zpochybnění věcný argument nedává - v materiálech najdete jenom větu, že "střední Evropa je optimální pro ochranu USA a (také) států střední a severozápadní Evropy". Aspoň, že aspoň "také": není to sice hlavně kvůli Evropě, ale snad by z toho eventuelně něco mohla (taky) mít.
Otazník druhý - proč mimo NATO ?
Severoatlantická aliance by přece měla v takového akci hrát hlavní roli - jsme jejími členy právě z důvodů společné obrany. Američané však oslovili nás a Polsko s návrhem na bilaterální řešení. Proč?
Pochybnosti neubudou po přečtení propagandistického článku (vznosně nazvaném "strategická analýza") pana Robejška: zmíněný euroskeptik a plagiátor neopomněl přisypat soli, když v podstatě říká: vykašleme se na NATO a společnou Evropu, které nejsou k ničemu, význam má jen spolupráce s jedinou vojensky akceschopnou mocností - USA.
Čtenář asi zakroutí hlavou nad tím, proč na stránkách, zaštítěných vládou České republiky, se otiskuje dokument, který protiřečí jak zahraniční tak bezpečnostní politice státu. Ale čtěte dál, dozvíte se víc - hrozbou nám není Rusko, ale Německo (sic!), které se s Ruskem dohodne na kšeftu a nás hodí přes palubu! (Poznámka: Dnes jsem náhodně zjistil, že www.radarbrdy.cz je přesměrován na stránky www.protiraketam.cz, a článek Petra Robejška, na nějž výše odkazuji, tam již není k nalezení. Omlouvám se, ale ještě týden po napsání této úvahy tam byl. J.Š., 12.11.2007.)
Ministr zahraničí teď nově vylepšuje neúnosnou situaci s obejitím NATO tvrzením, že přece jen to půjde přes NATO - ale zní to spíš jak ukolébavka před usnutím.
Tedy radar ano či ne?
Odpovědi na výše zmíněné dvě otázky jsem nenašel. A pochybností je víc, jak se podává ze shrnujícího článku Václava Umlaufa, PhD, který v instalaci radaru vidí narušení více než dvacetileté strategické rovnováhy v Evropě. Jak bych hlasoval, kdybych byl k tomu vyzván, nevím. V poslední době opět zvýšila moje pochybnosti sama vláda, která chybějící či chabá fakta vyfutrovala slibem miliardy pro Brdy.
Možné osobní řešení situace, v níž chybějí argumenty, nastínil historik pan Kosatík. V posledním čísle Respektu se vyznává ze svých pochybností ohledně radaru, nevěří Bushovi a jeho administrativě, ale přesto by, ač s těžkým srdcem, hlasoval pro, protože v takových chvílích "je důležitější princip než osoba - jeho představitel."
Nevím, ale na princip bych moc nedal. Lidi se tlučou po hlavách právě ve jménu principů. Záležitost s radarem se pro nás zřejmě vyřeší tím, že vláda věc předloží parlamentu. V referendu by propadla.
Jiří Štancl