Hospodaření městských organizací
04.01.2008
Včera jsem připomněl, že z celkových příjmů Klatov skoro třetina (100 milionů z 350) plyne organizacím, které město zřizuje k činnostem nevýdělečným (minule použitý výraz "prodělečný" nezní hezky, protože prý navozuje dojem lajdáckosti).
Tyto nevýdělečné organizace města hospodaří jednak se svými vlastními příjmy, které získávají ze své činnosti, jednak také z každoročního příspěvku města, protože tyto příjmy nestačí pokrýt jejich výdaje.
Technické služby obdrží z městského rozpočtu 58 milionů (proti 56 loňským), Městská knihovna 7 milionů (proti 6 loňským), Městské kulturní středisko 6 milionů proti 5 loňským, Městský ústav sociálních služeb 9 milionů proti 8 loňským. U všech těchto subjektů je do nárůstu zakomponován 3% nárůst mezd zaměstanců.
Základní školy Tolstého, Masarykova, Čapkova a Plánická dostanou každá tolik co loni, to je okolo 3 až 4 milionů. Situace u nich je odlišná, protože mzdy učitelů nejsou placeny z rozpočtu městského nýbrž krajského.
Městská eseročka, v nichž je město jediným společníkem, tedy Městské lesy a Správa nemovitostí vykonávají činnosti, které nemusí být nevýdělečné. S dotací se proto u nich v zásadě nepočítá, naopak se předpokldá určitý jejich přínos do rozpočtu města, u Lesů ve výši 600 tisíc korun z nájmu městského majetku. Z vlastní činnosti plusu nedosahují, i když myslím, že by mohly.
U Lesů by to předpokládalo zavést zpracování vlastního dřeva ve větším rozsahu. Mám tím na mysli vložit do vytěženého dřeva víc práce - bylo by ovšem třeba zvážit investiční návratnost. Pokud vím, pokouší se o to obec Hrádek u Sušice zřízením vlastní pily. Prodávat dřevo jen vytěžené, bez dalšího zpracování, není pro město dobrý obchod. Zvlášť po loňském orkánu Kyril, který položil na zem v klatovských lesích dřevo za zhruba 10 milionů korun. Má se dál prodávat jen nakrácené a tržit zmíněných 10, anebo vybudovat pilu a tržit 30, nebo třeba 50 milionů?
Správa nemovitostí také žádné zvláštní tržby z jí spravovaných bytů nevytváří. V letošním roce by měla přinést do městské pokladny 20 milionů korun, to jsou ovšem peníze za rozprodávané městské byty.
Město má i další organizace,které vydělávají nebo by měly vydělávat - proto se v rozpočtových výdajích neobjevují. Jde o ŠVAK s.r.o., provozující městskou vodovodní a kanalizační síť, (tam je město minoritním společníkem, soukromý subjekt majoritním) Odpadové hospodářství s.r.o., provozující skládku odpadu a zajišťující likvidaci komunálního odpadu (tam je město jediným společníkem), Klatovskou teplárnu a.s., v niž je město jediným akcionářem a akcionářská práva vykonává rada města a občanské sdružení Klatovské katakomby, které provoz katakomb, dřívě zajišťovaný MěKS svěřily Správě nemovitostí a v nichž jsou rovnoprávnými společníky město a farnost.
A o slíbené ceně vody příště - dnes už by to bylo moc dlouhé. Přidáme k tomu pak i teplo.
Jiří Štancl