Nadcházející dvě události
18.03.2007
Před námi leží dvě události - jedna 21.března v 01.06 hod, druhá 10. dubna v O9.00 hod.
Tou první je okamžik, kdy Slunce se ocitne v tzv. jarním bodu, tedy průsečíku ekliptiky (dráhy Slunce po obloze) a rovníku. V ten okamžik Slunce, které se nachází přímo nad rovníkem, osvětluje rovnoměrně severní i jižní zemskou polokouli, dny a noci jsou stejně dlouhé. Na obloze Slunce stojí v hvězdném znamení Berana.
Na své dráze pokračuje dál až nad obratník Raka (tedy zároveň do hvězdného znamení Raka), 21.června. V té chvíli osvětluje více severní polokouli, budeme mít tepleji, dny delší.
Po dalším putování vystoupá 23.9. opět nad rovník a ocitne se ve znamení Vah, což přinese podzimní rovnodennost.
Slunce bude pokračovat ve své, ze Země pozorované pouti, nad obratník Kozoroha, tehdy osvětlí více jižní polokouli, což nám na severu přinese chladněji a delší noci. K tomuto zimnímu slunovratu dojde 22.12. a Slunce se ocitne ve zvířetníkovém znamení Kozoroha.
S oteplováním či ochlazováním - změnou ročních období - nijak nesouvisí přibližování a vzdalování se Země ke Slunci v důsledku pohybu po elipsovité oběžné dráze. Paradoxně v lednu je Země Slunci nejblíž (asi 147 milionů km), v červenci nejdál (asi 152 milionů kilometrů).
Na oběžné dráze okolo Slunce urazí Země během jedné otáčky kolem své osy, tedy za 24 hodin, 2,5 milionu kilometrů. (www.observatory.cz). To se zdá neuvěřitelné, ale výsledek vychází výpočtem. 2 x 3,14 x 150 mio = 942 mio : 365 = 2.58 mio! Vesmírem se tedy řítíme spolu se Zemí rychlostí 107.500 km/hodinu, k tomu se točíme dokola - a to v tom fofru dokážeme třeba stát na jedné noze a ani nám neuletí čepice.
Druhé datum je termínem dalšího jednání ve věci obchodního centra - územní řízení. Vedle první události je to prkotina, co říkáte?
Jiří Štancl