Mezi astronomií a astrologií
08.04.2007
Velkopáteční a Bílosobotní noc se mi zdá zvlášť vhodná pro pozorování oblohy a hvězd. A je na co se dívat.
Venuše na obloze
Brzy po západu slunce na stále oblačné obloze Velkého pátku nebyly hvězdy dobře viditelné, nicméně jedno těleso upoutávalo na první pohled: Venuše, stříbrně zářící nad západním obzorem, trochu k jihozápadu. Za chvíli se obloha vyčistila a Venuše zářila zcela bezkonkurenčně. Je třetím nejjasněji viditelným tělesem oblohy, hned po Slunci a Měsíci.
Večernice, Jitřenka
Venuše, pozorována ze Země, se pohybuje v blízkosti Slunce, následuje jej při jeho západu, to znamená že na obloze je okem viditelná ("vychází") při setmění a je nazývána Večernicí. V druhé půli roku bude viditelná před východem Slunce, v té době bude Jitřenkou.
Předkové přikládali Venuši velký význam. Staří Inkové zkonstruovali kalendář ne podle Slunce ani Měsíce, nýbrž podle Venuše a podle jejích fází. Rovněž Venuše se, podobně jako Měsíc, objevuje na obloze v různé fázi, podle úhlu, v jakém je osvětlována Sluncem.
Venuše a ostatní planety, účinky
Venuše se pohybuje po obloze na pozadí tvořeném hvězdami. Spolu s dalšími pohybujícími se tělesy, planetami (planao = bloudím), poutala od pradávna pozornost. Člověk se na zemi orientuje podle nebe a v této orientaci hrály podstatnou roli právě planety. Vedle Venuše to byl Merkur (planety podsluneční, nacházející se mezi Sluncem a Zemí) a Mars, Jupiter, Saturn (planety nadsluneční). Neptun, Uran a Pluto byly objeveny až v 18., 19. a 20 století a společné mají to, že jsou lidským smyslům nepřístupné, leží příliš daleko.
K jmenovaným pěti planetám přidávali staří ještě Slunce a Měsíc. Těchto 7 těles ovlivňovalo dění na Zemi i v lidském těle. K Venuši patří láska, mládí, v těle ovlivňuje pohlavní orgány a ledviny. Ze 7 dnů v týdnu byl Venuši zasvěcen pátek (dies Veneris), což je slyšet v názvu tohoto dne v románských jazycích - Venerdi, Vendredi. Vedle toho ovšem Venušino jméno zní i v názvu venerických chorob.
Fyzikální vlastnosti
Venuše je o málo menší a hmotnější než Země, je vzdálena od Slunce 108 milionů km, od Země se pohybuje ve vzdálenosti 40 až 260 milionů km. Okolo své osy se otočí za 243 dnů, okolo Slunce obletí za 225 dnů. V těchto dnech Venuše zapadá po 22 hodině, ve druhé polovině května to bude až po půlnoci. V pátek 20.4. 2007 bude Venuše na obloze zářit těsně vedle úzkého srpku dorůstajícího Měsíce. Mimochodem Měsíc bude při této konstelaci od Země vzdálen necelých 400 tisíc km, jeho sousedka 180 milionů km!
Při pravidelném pozorování bude patrné, jak nynější stříbrný kotouček, podobný úplňku, ubývá do podoby srpku, ale zároveň se stále zvětšuje - znamení toho, že planeta se k Zemi stále přibližuje. Od srpna 2007 až do počátku ledna 2008 bude možno Venuši pozorovat před východem Slunce, tedy jako Jitřenku.
Takto příznivé podmínky pro pozorování Venuše se budou opakovat až roku 2015.
Jiří Štancl