Barokní jezuitské Klatovy
29.04.2007
Pod tímto názvem uspořádalo občanské sdružení Klatovské katakomby konferenci, která byla v pátek 27.4.2007 zahájena. V sobotu se konala řada přednášek, odpoledne byla ukázka jezuitského barokního divadla a dnes, v neděli, byla konference zakončena mší v jezuitském kostele na klatovském náměstí a následující prohlídkou kostela.
Všechny přednášky byly zajímavé (program je na www.katakomby.cz) a probíhaly v krásném prostředí městské knihovny, umístěné v budově bývalé jezuitské koleje. Sál knihovny byl plný (asi 80 posluchačů), několik jich sledovalo program, přenášený na obrazovku, z předsálí. Z přednášek zmíním zvlášť následující:
vstup patříl Doc.Dr.Ivaně Čornejové s tématem "Jezuité v českých dějinách". Stručně řečeno, autorka nezklamala ani nepřekvapila. Vyslechli jsme faktografický přehled života zakladatele řádu Iniga de Loyola, (pozdějšího sv.Ignáce), přehled historie jezuitského řádu a jeho působení v Čechách. Tématem bylo dáno, že autorka se držela období do zrušení řádu v r. 1773, o jeho činnosti po obnovení od roku 1814 dále se už nemluvilo. Nakonec přidala několik poznámek na téma Bajky o jezuitech, které vesměs vycházely ze spisku odpadlého polského jezuity Kozlowského. Na mysl mi v té souvislosti přišlo jméno jiného odpadlého člena řádu, Itala Alighiera Tondi, jehož knihu s názvem Jezuité vydal socialistický blok s velkou propagandou v 60. letech 20. století.
Klatovský rodák Mgr. Černý zaujal úvahou o vztahu pojmu "zázrak" a "přírodní vědy". Barokní člověk tyto oblasti vnímal přirozeně jako součást jediné životní zkušenosti. Myslím, i když to Mgr. Černý výslovně neřekl, že jejich ostře vnímaný protiklad je produktem karteziánského vývoje evropského myšlení, to je druhé půle 17. století a dál (Descartes zemřel 1650, Pascal 1662, Newton 1727), vývoje, který jednu oblast prohlásil za "vědeckou", druhou za "nevědeckou". Mgr. Černý zdůraznil, že hodnocení "zázraku" z pozice "vědecké" je nekorektní, neboť se zcela vymyká kompetenci přírodní vědy a jejímu metodologickému aparátu.
Živý zájem vyvolala vtipně podaná přednáška Doc.Ing. Mačáka z liberecké Technické univerzity o belgickém matematikovi Theodoru Moretovi, který působil jako rektor klatovské jezuitské koleje v první polovině 17. století. Matematika tehdy spojovala aritmetiku, fyziku, astronomii a muziku (nauku o intervalech), poskytovala tedy poznání širší, i když mělčí. Dnes matematik proniká daleko hlouběji, ovšem v omezené, specializované oblasti. Jeho specializace je vykoupena omezením. Otázka je, je-li to přednost. Doc. Mačák na závěr vysvětlil v baroku popisované tzv. Heronovo zřídlo, tj. vodotrysk, vytlačující vahou vody sloupec vzduchu a tím působící tryskání vody vzhůru a upozornil na možnost vyrobit jej z pet lahví.
P. Petr Havlíček, SJ, hovořil o životě zakladatele zdejší koleje, P. Vojtěcha (Alberta) Chanovského, SJ. Ten je rozporně hodnocen jak historiky 20. století (Vašica kladně, Černý záporně), tak i 17. století (Tanner kladně, evangelická kronika záporně). Postava Chanovského, způsob jeho života - askeze, nedbání na sebe, horlivost až fanatická - vyvolaly nejživější diskuzi celého dne. V ní pak moderátor, p.Karel Mráz, převedl pozornost k dalšímu tématu, ignaciánské spiritualitě, to je k tomu, co dělá jezuitu jezuitou. Ve výkladu s pomocí Power Pointu se střídali P.Havlíček a P. Hylmar, provinciál jezuitského řádu v Čechách.
Odpoledne byla v kostele na náměstí ukázka barokního jezuitského divadla s výkladem Dr. Valentové a Mgr. Jackové z Historického ústavu Akademie věd ČR a večer Rekviem - zádušní mše za všechny, pohřbené v katakombách pod kostelem - jezuity, šlechice, měšťany, prostý lid.
Dnes od 8.30 byla v témže kostele na programu slavnostní mše, v ní promluvil P.ing. František Hylmar, SJ, a stálo to za to. Z reality vycházející otevřený proslov ukazoval cestu mířící vysoko nad zapšklé naříkání nad zkažeností doby a lidí, které bývá v kostele ke slyšení.
Na závěr P.Herold, SJ vyložil stavební a umělecké dějiny kostela sv. Ignáce s využitím poznatků, které získal studiem pramenů v archivech v Římě a které dosud, myslím, nebyly publikované. Přednáška trvala hodinu a půl, přišlo na ni okolo 150 posluchačů.
Sdružení Klatovské katakomby, jmenovitě jeho předsedovi ing. Václavu Chroustovi, se podařilo zorganizovat akci, která se pro Klatovy stala ozdobou a která by třeba mohla pokračovat další iniciativou - ideovým propojením kostela, bývalé koleje a bývalého latinského gymnázia (budovy přilepené zezadu ke kostelu). Podobný komplex jezuitských staveb existuje v Čechách v Kutné Hoře a mohl by se stát nejen turistickou atrakcí, ale atributem města, ukazujícím k jednomu z uzlových bodů, z nichž vyrůstá jeho přítomnost - a o němž toho ještě mnoho nevíme.
Technická poznámka: SJ je zkratkou slov Societas Jesu, česky Tovaryšstvo Ježíšovo, odtud někdy TJ, řádu katolické církve, založeného v 16. století Baskem Ignácem z Loyoly. Zkratka označuje člena řádu, jímž může být jak kněz (pak má před jménem zkratku P. z latinského Pater,) tak nekněz - laik, pak mívá před jménem zkratku Fr. z latinského Frater. V čele řádu stojí generální předstvený, t.č. P.Kolvenbach, sídlící v Římě, v jednotlivých zemích jsou provincie, v čele české nyní stojí P.Hylmar. Webová stránka českých jezuitů je www.jesuit.cz
Jiří Štancl